Německý ústavní soud v úterý znovu odmítl zakázat krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Důvodem byl hlavně její upadající význam. Rozhodnutí o žádosti, kterou podaly prostřednictvím Spolkové rady jednotlivé německé spolkové země, oznámil předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle. První pokus o zákaz nejstarší aktivní krajně pravicové strany v Německu ztroskotal již v roce 2003.
„NPD sice sleduje protiústavní cíle, v současnosti ale chybí konkrétní závažné důvody, které by nasvědčovaly tomu, že její jednání vede k úspěchu,“ uvedl ve zdůvodnění rozhodnutí soudce Vosskuhle.
Spolková rada požádala o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v zemi.
Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru, dodal šéf ústavního soudu a upozornil, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.
Čtěte také: Německý ústavní soud zahájí řízení proti krajně pravicové NPD. Může ji zrušit
Kritici žádosti podané Spolkovou radou od počátku upozorňovali, že kritéria zákazu strany jsou v Německu velmi přísná. K rozhodnutí nezakázat NPD přispělo podle agentury DPA hlavně to, že strana v posledních letech výrazně ztratila svůj někdejší vliv.
O své poslance přišla postupně ve všech zemských sněmech. Poslední zemští poslanci NPD opustili loni v září sněm Meklenburska-Předního Pomořanska. V posledních volbách do spolkového sněmu v roce 2013 získala strana jen 1,3 procenta hlasů.
Ústavní soud odmítl NPD zakázat již v roce 2003. Tehdy se ale samotnou žádostí vlády a Spolkového sněmu vůbec nezabýval, neboť vyšlo najevo, že úřady měly ve straně informátory, a to i v jejím nejužším vedení.
V současnosti má NPD, která vznikla v roce 1964, jednoho europoslance a zhruba 340 zastupitelů v obecních, městských a krajských zastupitelstvech, především ve východní části země. Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana loni v listopadu asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD), která přebrala řadu témat NPD.
Naposledy německý ústavní soud zakázal Komunistickou stranu Německa v roce 1956. Komunisté přitom byli v dějinách spolkové republiky druhou zakázanou stranou. V roce 1952 soudci nařídili zrušit Socialistickou říšskou stranu, která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP.
Václav Prokůpek